Vítejte v Noře, blogu milovnice fantasy, metalu a sýra.
Je to místo, kam se můžu zahrabat - a můžete i Vy!


Jak vypadá čtecí nora?

Neděle v 20:58 | Neyra Calene |  Články
Nejen místní knihovna zaregistrovala, že březen, měsíc knihy, už je v plném proudu, dokonce i já dnes přicházím s něčím tematickým! Psala jsem už někdy na Noře ódy na svou vlastní čtecí noru? Nemusím se zamýšlet dlouho a vím, že ne. Protože o takový komfort, jakým je mít své vlastní hnízdečko na čtení, jsem bohužel ochuzena. Tím neříkám, že by na mé posteli bylo něco špatného, ale něco tomu schází. Taková ta atmosféra.

 

Moje první srážka s anime

16. března 2017 v 16:06 | Neyra Calene |  Mimo Noru
Víte sami, jak to je, když se jeden nudí. Dělali byste cokoli, chcete se zabavit jakýmkoli způsobem (možná i vystřílet zásobník do zdi jako Sherlock Holmes, což ale nemůžu s čistým svědomím úplně doporučit). Jako stále (střední) školou povinná si nyní užívám týdenní jarní prázdniny, a tak došlo právě i na nudu. Nač věšet hlavu? Je to skvělý čas na menší poznávací experiment.


Chůva nebo zrůda?

14. března 2017 v 16:07 | Neyra Calene |  Úvahy
Dnes bude řeč o vztazích. Ne, že bych zběhla k temné straně blogařiny a v sáhodlouhých litaniích plných hrubek (pro věrohodnost) si tu vylévala srdce. Touhle úvahou se vracím ke kořenům Nory. Jak to? Protože Nora je přece knižní blog! A vztah čtenář-kniha, to je teprve věc. Emoční závislost, romantika, zhnusení, knížka vám poskytne prakticky cokoli. Co ale dáváte vy na oplátku?

 


Črty 1.5

12. března 2017 v 21:48 | Neyra Calene |  Tvorba
Co udělá Neyra, když se necítí na psaní článku? Otevře si archiv Nory! A co tam zjistí? Že už vás dva měsíce neobšťastnila nějakou tou výtvarnou tvorbou! Co zjistila Neyra vzápětí? Že toho za ty dva měsíce moc nevytvořila. Samozřejmě s výjimkou UNNIstripu (koukejte se tam hned podívat!), ten se ale do Črtů nepočítá...


Vlci - František Kotleta

9. března 2017 v 20:30 | Neyra Calene |  Knihy
Zase Kotleta! A ano, ten Kotleta s velkým K, nelamentuji prostřednictvím blogu nad naším školním jídelníčkem. Jestli to někdy udělám, kopněte do mě, at se vzpamatuju, děkuji. Teď už ale k Vlkům, jak mistr řezník z Bruntálu nazval novelu doplňující trilogii Bratrstvo krve. Mnoho autorů se vrací ke svým prvotinám i v pozdější tvorbě. Vlci ale jdou ke kořenům ve více než jen v tomto ohledu...


Logan: Wolverine

7. března 2017 v 21:21 | Neyra Calene |  Filmy
Je to tady. Po tolika letech a tolika filmech Hugh Jackman odkládá svou ikonickou roli - Wolverina přitom hraje tak dlouho, jak jsem já vůbec naživu. První X-Meni jsou holt staří jako já, takže se dá s nadsázkou říct, že jsem fanouškem odjakživa. Skoro to tak bude, protože už jako prcek jsem ty filmy hltala. Logana jsem v kině nemohla minout. V tomhle případě ani smrt neomlouvá.


Nora 2.1

5. března 2017 v 15:34 | Neyra Calene |  Kolem Nory
Cítím se podobně, jako bych ohlašovala jaro. Lidé ale mají tendenci ohlašovat očividné věci - to už víme minimálně od Sherlocka, no ne? Tak se rozhlédněte, vážení, s pomalu končící zimou se Nora totiž opět trochu převlékla!


Pekelné město - Greg Keyes

2. března 2017 v 17:38 | Neyra Calene |  Knihy
Jako každý správný knihomol, i já si vedu seznam "chci si přečíst". Takový seznam netřeba si někam zapisovat - člověk si to, narozdíl od nákupu, všechno pamatuje. A ačkoli stále roste bobtná, věřím, že se do konce života snad ke všem položkám na něm dostanu. Jednou z nich bylo právě i Pekelné město, které se mi konečně dostalo do rukou. Proč jsem zrovna po něm tak prahla? Inu, doporučení za tím, tentokrát, nebylo...


Proč skála měkne?

26. února 2017 v 21:59 | Neyra Calene |  Hudba
Pokud se ve vašem okolí pohybuje aspoň jeden pořádný rocker nebo metalista (takový ten typ, který téměř s nábožnou úctou sleduje každou novinku o svých kapelách, má jejich nášivku na zádech a jejich podpis v rámečku, představu máte), určitě jste už slyšeli onu osudovou větu, popřípadě její různé obměny. "Nejsou, co bejvali." Je to problém? Je to posun? Na úvod mohu říct akorát tolik, že to je fakt.


Lars, Šťavnatá lebka - Jaroslav Mostecký

21. února 2017 v 18:59 | Neyra Calene |  Knihy
Mezi všemi těmi klasickými literáty, rozpadajícími se svazky z městské knihovny a čtenářskými rozbory bylo těžké si najít čas i na něco zajímavějšího. Nevyhla jsem se tedy ani čtení v autobuse, což se na přebalu druhého dílu Vlčího věku negativně podepsalo, ale zvládli jsme to. Po pár týdnech od recenze na knihu Jdi a přines hlavu krále jsem tu se zhodnocením jejího pokračování!


Kam dál

Zdroje obrázků: Pozadí / Záhlaví
Autorem uvedených textů a tvorby je fakticky vlastník blogu, tak fakticky nekopírujte.