Když o sobě nevíte

10. července 2015 v 11:08 | Neyra Calene |  Mimo Noru
Trochu úvaha, trochu "zpověď" z mého života. Aneb zkrátka stav, který v mém věku už lidé tolik nezažívají...



Aneb ano, jak napovídá název písničky výše, zaměřím se na náměsíčnost. A taky na to, že se jí nějak nemůžu zbavit. Co tak vím ze svého okolí, tak u malých dětí je to docela běžné, když to tak řeknu. Ale všechny to na začátku puberty tak trochu přešlo. Mě ne.
Víte, ten pocit, když se ráno probudíte a vaše máma vám řekne, o čem všem jste si s ní v noci povídali a vy si to nepamatujete, je trochu... znepokojivý. Prostě máte totální okno - možná se vám zdál nějaký hezký sen, ale to je tak všechno. Uvedu krásný příklad z loňské školy v přírodě.

Ve stanu jsme byli tři, a protože byla fakticky kosa, zabalený ve spacáku a dvojech ponožkách - dokážete si představit, jeslti jste někdy mrzil ve stanu. Byly to ty s dřevěnou podsadou, a v předsíňce za zašněrovanou plachtou jsme měly všechny tři hozené tašky. Ráno jsem se dozvěděla spoustu novinek. Probudila jsem se a celý spacák jsem měla od čokolády. No, a v něm mi leželo spolužaččino tričko. V noci jsem zdlábla celou Milku, kterou jsem si šetřila na horší časy. To je pešek. Druhý den ale přišlo ještě to lepší - v noci jsem šla na záchod do lesa a pokecala si s učitelkou. Tvářila se mírně pobaveně, když o tom se mnou další den mluvila a já vůbec netušila. Přítomný přírodopisář začal rozvíjet teorie o působení měsíce na lidský organismus. A mě je záhadou, jak jsem dokázala bezchybně zavázat stan, když to v bdělém stavu neumím.

Tak nějak se vyvinula přezdívka, se kterou mě otravují nejen spolužáci. Vlkodlak. Moje sestra ji dovedla k dokonalosti, aneb co bychom byli bez sourozenců. Je to tím, že mám strašně ráda psy (a oni mě, to je to hlavní), přičemž mazlení probíhá i stylem válení se v bahně s chlupáčem. Jo. Třešničku tomu nasazuje to, že hodně dobře slyším (když jsem ve sprše a naši mě pomlouvají v obývaku, tak i slovo od slova, stačí chtít) a že jako vlkodlačí hodnotí moje mamka i mé vlasy. Rostou rychle a velice hustě, a s radostí vypadávají na podlahu.
Pokud jste se tímhle článkem prokousali, asi vám toho moc nepřinesl Smějící se Chtěla jsem se jen trochu podělit o pocit být trochu výstřední - pozor, ale neúmyslně. Protože svoji náměsíčnost nemůžu vůbec ovlivnit. Ještě bych snad mohla dodat, že takhle chodívám a mluvívám asi jednou až dvakrát do měsíce. Je to o náhodě. Jo, a samozřejmě s otevřenýma očima Úžasný

Tak, to by bylo. Jeden z možná více článků o mě, abyste věděli, jake cvok vlastně sedí za tímhle blogem. Ať vás provází Síla.

NC
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dincie Dincie | E-mail | Web | 10. července 2015 v 18:50 | Reagovat

:-) Ahoj! :-) Konečně jsem ti udělala lay na přání, o který sis před strašně dlouhou dobou napsala. :-) Snažila jsem se držet tvých tehdejších představ, ale nevím, jestli se ti lay bude líbit. Je to už přece jen dlouho, a proto pochopím, když bys už o něj neměla zájem a nebo pokud se ti nebude líbit - prostě mi to napiš a nic se neděje, určitě se nebudu zlobit. ;-)

Koukni se na něj až budeš mít čas a chuť a napiš mi, jestli bys ho chtěla, nebo ne. :-) Bude na tebe čekat tady :

http://zkusebni-zluty-jak-na-blog-cz.blog.cz/1507/lay-na-prani-ledove-mece

Měj se krásně, ahoj! ;-)

2 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 11. července 2015 v 17:37 | Reagovat

Tak to by mi docela vadilo, kdybych po nocích mluvil s lidmi a pak nevěděl, co všechno jsem jim prozradil :-D
Na druhou stranu je to rozhodně zajímavá vlastnost. Zajímalo by mě, nakolik to má co do činění s polarizovaným světlem a podobnými fyzikálními fenomény.
Dokud je to ale jednou či dvakrát do měsíce, myslím, že jsi docela v normě :-D. Někteří lidé dělají divné věci mnohem častěji :D

3 Neyra Calene Neyra Calene | E-mail | Web | 13. července 2015 v 21:42 | Reagovat

Tak, jak vidno, nového kabátku jsme se zmocnili :3

[2]: Popravdě by mě taky zajímalo, čím to je :D A doufám, že jsem na sebe neprozradila nic, čeho bych pak litovala :-D

4 Clarissa Clarissa | Web | 14. července 2015 v 12:58 | Reagovat

Já bylo náměsíčná celkem dost jako malá, ale pak mě to nějak přešlo a dnes se mi to stává už dost zřídka. Ale prý občas mluvím ze spaní. Nejhorší pocit mám vždycky z toho, co jsem proboha všechno vykecala a nevím o tom. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje obrázků: Pozadí / Záhlaví
Autorem uvedených textů a tvorby je fakticky vlastník blogu, tak fakticky nekopírujte.