Co v knihách hledáme, co nacházíme?

3. srpna 2016 v 19:05 | Neyra Calene |  Úvahy
A vím vůbec, proč já sama beru ty regály v knihovně útokem?




Otázka "proč vlastně lidi čtou" mi možná během sepisování tohoto článku způsobí ještě mnoho záseků a pochyb, zda jsem se vůbec měla do takové úvahy pouštět. A proč to vlastně dělám, to by na důkladné rozebrání chtělo ještě speciální článek. Svou otázku bych měla ale specifikovat - Co v knihách hledáme, co nacházíme je sice krásně poetický nadpis článku, ale nekonkretizuje to, čím se chci zabývat. A to sice, proč vlastně člověk, moderní člověk v současné době, čte beletrii? Protože číst odborné knihy, obsáhlé návody nebo třeba knihy o osobním rozvoji dává perfektní smysl a byla by hloupost zabývat se důvodem. Ten se sice může případ od případu lišit v drobných detailech, podstata ale zůstává stejná - v těch knihách hledáme odpovědi. A odpovědi nacházíme.

Na hlubokou filosofii mě zrovna neužije, ale přesto mohu říct, že člověk mezi řádky všech těch příběhů hledá duševní zážitek. Protože beletrie, krásná literatura, není přece nic jiného než umění a zábava v jednom balení. Když si (zvláště menší človíčkové) odnesou z přečtení příslušné publikace i nějaké hezké ponaučení, je to už jen třešnička na dortu - ale těstem a krémem zkrátka zůstává prožitek. Co jsem hledala na papíře já, když jsem ráno poprvé otevřela Čarotepce? Spíš než návod na magické rituály to byl dobrý příběh. Příběh, který by mě zabavil na několik dní, zvládl odreagovat a rozptýlit. Alespoň já tedy při čtení nemám moc čas myslet na bambilion dalších věcí.

Pokud je to takhle jednoduché (a nebylo to pro mé mozkové závity tak složité), jak je tedy možné, že takoví středoškoláci prosedí hodiny nad učebnicemi a učí se o knihách (takových "cestách k zábavě a rozptýlení") každý detail? Protože duševní zážitek má moc - mozek totiž potřebuje odpočívat a pokud je spisovatel "opravdu machr", prožitek a stopa, kterou v člověku zanechá, je vážně silný a donutí ho přemýšlet. Takový duševní zážitek může mít opravdovou hloubku, takže se při čtení nepřenesete například jen do jiné doby, ale do jiného života. A ač to může být možná trochu neuvěřitelné nebo děsivé, s mými lehkými základy psychologie za sebou zastávám názor, že když člověk čte intenzivně, s jeho myšlením to patrně opravdu něco udělá. Tedy, kromě toho, že jeho mozek musí být parádně odpočatý.

Samozřejmě není třeba brát lidskou potřebu po knihách nijak vážně. Jde o koníček jako každý jiný, a když už si tu chci hrát na chytráka... Když se vám při četbě uvolní nějaký ten hormon štěstí, je logické, že čtete dál. Jak jsem zmínila na začátku, knihy jsou umění a zábava v jednom - ale je (trochu smutnou) pravdou, že ten umělecký prvek je u mnoha kousků literatury otázkou diskuze.

Při zpětném pohledu na odstavce výše vážně váhám, jestli kurzorem pokračovat na tlačítko zvěřejnění. Asi to bude tím, že poslední dobou málo čtu a mám kvůli tomu unavený mozek. Pokud vás příště, až otevřete knihu, přepadnou hluboké myšlenky, tak se omlouvám. Sama teď přemítám nad tím, jakou kvalitu musí mít duševní zážitek z četby u slečen topících se v béčkových YA knihách. Haha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bestinblack Bestinblack | Web | 3. srpna 2016 v 19:25 | Reagovat

Moc pěkný článek a opravdu na zamyšlení. Knihy jsou pro mě odpočinek, přesně jak jsi napsala. Spousta lidí se mě zeptá, jak můžu číst několik hodin v kuse, ale pro mě to je jako kdybych měla spát, odpočinu si při tom stejně, jen oči jsou na tom hůř. YA knížky si někdy přečtu, spíše ty známější a když mají dobré ohlasy, ale když si jdu knížku půjčit nebo koupit, do této sekce většinou vůbec nevkročím. Jen zkontrolovat, co je nového. :) Je to taková ještě víc odpočinková četba, která mi většinou opravdu moc nedá, ale na přestávky u složitější knihy je to parádní. :)

2 Neyra Calene Neyra Calene | Web | 5. srpna 2016 v 20:49 | Reagovat

[1]: Děkuju moc za pochvalu i za komentář :-D
S těma očima je to u delšího čtení už horší, pod to se klidně podepíšu :-) No, a abych se uvedla na pravou míru, YA někdy zkouším jen tak z čiré zvědavosti, a úplně se nevyhýbám ani trochu "béčkovější" literatuře, ale když něco takového čtu trochu delší dobu, už je to vážně trápení. Leda jako krátká pauzička mezi dalšími knihami :-D

3 narwhale narwhale | 14. srpna 2016 v 12:11 | Reagovat

To se jednou někomu konečně načte blog a co nevidí! Nora zase vypadá jinak, článků dostatek... Úvaha se mi líbí, jen ta narážka na YA se mě dotýká, protože jsem se na ně poslední dobou vrhla - a ke svému znepokojení jsem spokojená. Ze zvědavosti jsem otevřela Vampýrskou akademii a chytlo mě to neskutečně. Samozřejmě, královna literatury to není, ale to té sérii na chytlavosti (z mého pohledu) vůbec neubírá. Skoro bych se i styděla, naštěstí mě trochu uklidňuje hodnocení na Databázi knih :-D

PS: Vzhled se ti moc povedl :D

4 Neyra Calene Neyra Calene | Web | 17. srpna 2016 v 23:09 | Reagovat

[3]: Nevím, co je pro Noru větší změna, jestli články, nebo design :-D  :-D Ale jsem jenom ráda, když věrní čtenáři pořád čtou 8-)
Svým postojem k YA jsem se nechtěla nikoho dotknout, pardon :D A děkuju :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje obrázků: Pozadí / Záhlaví
Autorem uvedených textů a tvorby je fakticky vlastník blogu, tak fakticky nekopírujte.