Chůva nebo zrůda?

14. března 2017 v 16:07 | Neyra Calene |  Úvahy
Dnes bude řeč o vztazích. Ne, že bych zběhla k temné straně blogařiny a v sáhodlouhých litaniích plných hrubek (pro věrohodnost) si tu vylévala srdce. Touhle úvahou se vracím ke kořenům Nory. Jak to? Protože Nora je přece knižní blog! A vztah čtenář-kniha, to je teprve věc. Emoční závislost, romantika, zhnusení, knížka vám poskytne prakticky cokoli. Co ale dáváte vy na oplátku?




Rozumějte tím - jste ten tip, co si svazky rovná do poličky s úzkostlivou pečlivostí, nebo "to tam nějak hodíte", a další už dvonitř rvete spíš silou, než abyste stávající hromadu trochu přerovnali? Potrpíte si na pestrobarevné krásné záložky (ani ty se nesmí poškodit!), nejlépe co nejvíc vystylované... nebo patříte k jedincům, kteří si jen ohnou roh listu a knížku zaklapnou? I když, kolikrát ani to ne. Prostě jí otevřenou překlopíte a necháte ležet. A nebo do ní strčíte tužku. Nebo - i s tím jsem se jedou setkala - si tužkou zakroužkujete číslo stránky?

Lidé jsou různí, a stejně různý bývá jejich vztah k věcem. Vztah ke knize je ale něco speciálního. Pokud si všímáte, opravdu každý se ke svým nebo půjčeným mazlíkům chová jinak. Jasným indikátorem tohoto faktu je stav knih ve veřejných knihovnách - titul nemusí být ani pět let starý, ale stránky má tvrdé jako kámen, křupavé jako müsli tyčinka a zahnědlé až hrůza. Jako bonus taky většinou smrdí. A je flekatý. A počmáraný. Říkáte si, že to je jasná věc, když jde kniha z jedné ruky do druhé? Neyra byla o něco víc investigativní. Paní knihovnice si se mnou celkem ráda povídá, tak proč neudělat malý průzkum. Ve většině případů za všechno to poškození může jeden člověk. Knížku odnese hezkou, přinese zničenou. Otázkou je, jak to asi vypadá ve vlastní domácí knihovničce dotyčného. Jestli taky tak smradlavě a politě. Zrůdy.

V knížce se dají najít i drobky, jen tak mimochodem. Když vám najednou vypadnou do klína, je to vážně parádní.

Jak si ale můžeme všimnout i takhle po internetu, většina knihomolů nejsou zrůdy, ale chůvy. Citlivé chůvy, které si knížečky rádi fotí, mají radost z toho, že i po několikátém přečtení vypadají a voní jako nové. Utírají si v knihovně prach. Používají krásné záložky. Používají obaly na knihy, aby se jim při cestování a přenášení nepoškodily. Osobně jsem taky taková. Jako záložku už sice tisíc let používám kartu z Magicu, ale jsem posedlá "čistými hranami". Nemůžu mít ošoupané rohy, pomačkané papírové přebaly, flekaté přebaly, omatlané přebaly... Nic takového! A co hůř, jsem až chorobně opatrná. Jestli mě někdo chce vytočit, stačí, když mi šahá na knížky. Nevím, kde se to ve mně bere, ale vážně, upřímně mi to vadí.

Možná je to sobecké, ale jsem chůvička. A knížky až na velice vzácné výjimky nepůjčuju.

A nyní zajímavá pointa nakonec - vztah ke knihám se neshoduje se vztahem k ostatním materiálním věcem. Tedy, může tomu tak být, ale nemusí. Člověk by si řekl, že kniha je přece taky věc, tak kde je rozdíl? To nevím. A ani v emocích či konkrétním vztahu to nebude. Mám spoustu knih, co miluju - ale miluju i svůj metalový merch, svoje glády, punk pants, Star Wars hrnky a tak dál... Že bych na ně byla opatrná a opečovávala je jako oko v hlavě? Ha. Nikoli. Kolikrát se divím, že ještě nepřišly k vážnější újmě. Minimálně pro mě z toho plyne, že knihy jsou záležitost naprosto speciální. A to, jestli je člověk zrůda nebo chůva, už je na něm. Pokud je knížka jeho, ostatním to může koneckonců být fuk.

Ale pokud není...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 15. března 2017 v 12:15 | Reagovat

Docela tomu rozumím, sama jsem dřív knihy půjčovala, ale když jsem viděla, v jakém stavu se mi vrací, tak jsem s tím skončila. Pokud někdo knihu chce, ať si ji koupí nebo půjčí v knihovně. :-)

2 Neyra Calene Neyra Calene | Web | 16. března 2017 v 19:04 | Reagovat

[1]: Souhlasím, knihovny jsou zlatý důl a skvělé řešení :-)

3 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 19. března 2017 v 23:23 | Reagovat

Já knížky půjčuju hodně a většina mých titulů je tím pádem v naprosto salátové podobě. Začal jsem ale dostávat recenzáky od Dagona a to jsou většinou druhé, třetí a všelijaké další díly, které ostatní moc neznají, takže knihy zatím vydržely v pohodě.

Nejsem ale moc sentimentální v tomhle ohledu a často čtu raději na čtečce, kde si s klidným svědomím zatrhávám, vpisuji poznámky i vkládám záložky, což bych si k papírové knize nedovolil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje obrázků: Pozadí / Záhlaví
Autorem uvedených textů a tvorby je fakticky vlastník blogu, tak fakticky nekopírujte.