Vlci - František Kotleta

9. března 2017 v 20:30 | Neyra Calene |  Knihy
Zase Kotleta! A ano, ten Kotleta s velkým K, nelamentuji prostřednictvím blogu nad naším školním jídelníčkem. Jestli to někdy udělám, kopněte do mě, at se vzpamatuju, děkuji. Teď už ale k Vlkům, jak mistr řezník z Bruntálu nazval novelu doplňující trilogii Bratrstvo krve. Mnoho autorů se vrací ke svým prvotinám i v pozdější tvorbě. Vlci ale jdou ke kořenům ve více než jen v tomto ohledu...



AUTOR: František Kotleta
DATUM VYDÁNÍ: 2015
ŽÁNR: fantasy
SÉRIE / DÍL: Bratrstvo krve / prequel
OBÁLKA: Piotr Cieśliński
POČET STRAN: 192
NAKLADATELSTVÍ: Epocha

Loni jsem na přelomu jara a léta začala právě díky Bratrstvu krve objevovat svět české fantastiky. Cítila jsem se trochu jako Alenka v říši divů a doteď nechápu, proč jsem jen všechny ty knihy tak dlouho ignorovala a obcházela. Inu, chybami se člověk nejen učí, chyby člověk hlavně napravuje, takže co se otázky původu knih, které čtu, týče, je to férově půl na půl. Jak se mi líbily husté nářezy pana Kotlety si můžete přečíst zde, zde a zde, a jak je na tom jejich prequel? To si hned rozebereme.

Myslím, že mohu narovinu říct, že kdo Bratrstvo krve nečetl, nemusí po Vlcích vůbec pošilhávat. Slupnout tuhle útlou knížečku pro něj totiž v podstatě nemá význam a v podstatě mu to ani mnoho, ani příjemný zážitek pravděpodobně nepřinese. Vlci se jako každý prequel věnují rozvinutí původního díla, ze kterého vychází - v tomhle případě historii upírů jako takových a taky osudům jedné z hlavních postav nářezů, germánského upíra Gerharda. Stručný příběh vypráví o tom, jak starý upír přišel právě k tomuto jménu a poskytuje čtenářům také informace o vlkodlacích, o kterých se toho v původní trilogii nedočetli mnoho. Jelikož jsou Vlci novelou, výčet postav není dlouhý a dějová linka je naprosto přímočará. Bohužel, tak jak bývá u Kotlety obvyklé, není čtení vůbec tak chytlavé a zajímavé. Chvílemi jsem se přistihla, že otáčím stránky spíš z vytrvalosti. Naštěstí na mě v každé kapitolce nakonec čekal pěkný zvrat nebo bojová scéna, ale ty nedokázaly problém s tempem úplně zakrýt a vyřešit.

Co se jazykové stránky knihy týče, fanoušci vědí, co čekat. Jednodušší jazyk, krátké věty a především šokující slovní spojení a obsah. I přes kostrbaté tempo kniha utíká rychle a nezabředává do přílišných podrobností. Někdy je bohužel strohá až moc - jde cítit, že tohle není Kotletova doba. V raném středověku se nevyřádil zdaleka tolik jako v postapo scifi, ve které je doma. Vlci nejsou ani tak svěží a protkaní vtipem a ironií jako trilogie, ke které se váží, ale postavy jsou jako obvykle jasně charakterizované a různorodé. Samozřejmostí jsou potom sex, brutalita a násilí (rock a drogy se totiž za stěhování národů ještě moc nenosily), se kterými ale autor neplýtvá nad rámec a podsouvá je čtenáři jen tam, kde jsou zapotřebí.

Celkově jsou Vlci takovou jednoduchou, krátkou jednohubkou pro ty, kteří už přežili všelijak hustý nářez. Jejich přečtení je spíš takovým zpestřením pro zajímavost, a stejně jsem k nim přistupovala i já. Přece jen, do necelých dvou stovek stran si připočítejte i dvě desítky těch, které zabírá ukázka právě z Hustého nářezu a vyjde vám záležitost na dva dny. Těm, kterým se líbila upíří trilogie, mohu doporučit. Těm, kdo ji nečetli, doporučuji právě Bratrstvo krve - a poté můžete zvážit, zda sáhnete i po Vlcích. A jejich pěkné obálce, mimochodem.

5/10


Výsledek obrázku pro vlci kotleta
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje obrázků: Pozadí / Záhlaví
Autorem uvedených textů a tvorby je fakticky vlastník blogu, tak fakticky nekopírujte.