Jsem hladový knihomol

13. srpna 2017 v 13:03 | Neyra Calene |  Články
Dobrá, to zní trochu jako přiznání. A je to pravda - uvědomila jsem si to, když jsem nedávno rvala svůj wishlist na Book Depository a Martinusu k prasknutí. Tolik dobrých knih! Moje knižní databáze tvrdí, že si chci přečíst dvakrát víc knih, než jsem doposud stačila... Ale táži se vás, myslíte, že to není v pořádku? Já myslím, že ano. Protože každý knihomol je tak trochu křeček. Hladový a nenasytný.



Už jednou jsem se na Noře rozepsala o tom, jak ráda bych měla svůj vlastní čtecí koutek. Inu, stále je to v nedohlednu, bohužel. Možná, až pominou moje studenstká léta a budu mít vlastní hnízdo (resp. noru, rozumějte byt), dočkám se. Krásné lampy, pohodlného křesla, polštářků s pentagramem, citáty z knih a ňuňatými sovičkami. A velkým plakátem... Tohle všechno už ale víte. Také víte, že se prozatím musím spokojit s postelí a čtením v autobuse. Ty ošoupané sedačky v přecpaném ICOMu mají věru do literární svatyně daleko. Tedy, čtecího koutku - literární svatyně je pro mě totiž něco jiného. Tu už mám.

A to proto, že jsem hladový knihomol. Moje knihovnička, byť není velká ani všemi stranami přetékající, je mou literární svatyní. Je to jediné místo, kde přepečlivě utírám prach a nikdo jiný se k ní nesmí ani přiblížit. O svoje miláčky se starám až chorobně starostlivě. A stejně chorobná je moje potřeba rozšiřovat jejich řady. I když jsem věčně bez peněz (inu, to je asi další přiznání), pořád koukám, kde bych si jakou knihu pořídila. Jedeme na rodinné nákupy? Neyra mizí v knihkupectví. Typická situace. Dostane Neyra brigádu? Utratí stovky za čtení. A to prosím chodím do knihovny, a to aktivně, takže zase tolik literatůry doma nepotřebuju. Přesto je to můj sen.

Všechny ty úžasné knihy mít doma. Kompletní série... Všechny!

(Borovicová knihovna, jednoduché křeslo. To by člověku ke štěstí bohatě stačilo!)

Moje peněženka se při této myšlence notně zapotila. Ale přísahám, že jednou, až budu mít vlastní dům, bude to moje. Záplava fantasy knih, řádná sbírka. Zatím můžu jen syslit a v dlouhodobém měřítku doufat, že nasyslím. A bílit výprodeje. A cpát svůj wishlist. Ten martinusácký je ještě trochu nezdravě pohublý, ale nebojte, to ho přejde. Ptáte se, proč jsem se opět sebetrýznila tím, co nemám? V mailu mi přistála lákavá nabídka od biano.cz a od Martinusu. Mockrát děkuji! Ne tedy za to mučení, ale za šanci si ten vysněný koutek pořídit dřív, než za patnáct let.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje obrázků: Pozadí / Záhlaví
Autorem uvedených textů a tvorby je fakticky vlastník blogu, tak fakticky nekopírujte.